Michal Čihař - Archive for Jan. 8, 2008

Back in Japan

After two weeks being back in Czech and mostly offline, I got back to Japan this weekend. The travel went quite okay, the only thing I really don't understand is why Japanese customs always want to check my luggage. There must be something special on it or I probably look like drugs smuggler, but he did not answer my question why they always select me for checking things :-).

Anyway I already processed most of email backlog, only about 100 mails remain, I hope to read and reply them during this week.

Zážitky s Českou poštou

Opět jsem po České poště chtěl něco nestandardního. Tentokrát jsem potřeboval poslat na Slovensko balík s dobírkou. To že to nebude jen tak jsem čekal, ale výsledek opět předčil moje očekávání. Celkové skóre je hodina a půl (plus půl hodiny čekání než se dostanu k přepážce). V čem byl takový problém? Podle slečny, která mě celým procesem prováděla v tom, že lidé, kteří umějí balíky přijdou až odpoledne :-).

Na poštu jsem se vydal aspoň trochu připraven a na webu pošty jsem si aspoň zjistil jaké jsou možnosti poslání. Bohužel mi to v důsledku bylo na nic, protože buď to informace na webu jsou špatné, nebo na poště nevěděli jak něco udělat, takže se nakonec ukázalo, že je jediná možnost jakou to umí poslat.

Ale pěkně od začátku - přišel jsem k přepážce a měl jsem krabičku, kterou chci poslat na Slovensko a za kterou chci dostat 4000 Kč. Hned první problém nastal v tom, že 10x10x10 cm je malé a že „by se to mohlo cestou ztratit“, takže jsem musel krabičku vložit do „bezpečnostní obálky“. Tu samozřejmě nemůžu dostat u přepážky kde jsem, ale musím pro ní do pokladny. Nicméně tohle byla částečně moje chyba, mohl jsem si přečíst minimální rozměry zásilky na webu (ale nechápu proč mi vyhledávač pro rozměry 10x10x10 něco našel, teď už nenajde).

Vracím se ke slečně a ta začíná vymýšlet, jak takovou věc poslat. První možnost je jako listovní zásilka. Začínám vyplňovat podací lístek a formulář na dobírku, ale než to vyplním celé, tak po dohadování s kolegyní přichází s informací, že u listovní zásilky nejde udat cena a tudíž nejde pojistit.

No co už, původní formuláře vyhazuji a dostávám jiný formulář na balík do zahraničí a začínám vyplňovat. Tentokráte se žádná změna nekoná, jenom opravdu netuším v jaké měně mám udávat peníze, protože opravdu nevím co je „měna uvedená v sazebníku pro danou zemi“. Jdu tedy k přepážce a slečně se za pomoci dvou kolegyň a jedné asi 200 stránkové knihy se jí podařilo zjistit, že by to mělo být v Kč.

Doplňuji chybějící údaje a těším se, že už by to mohlo být vše. Bohužel po poradě s kolegyní slečna usoudila, že formulář na dobírku, který už jsem jednou vyplnil a zahodil asi budu potřebovat, takže vyplňuji ještě jednou, tentokrát už jako zkušený vyplňovatel :-).

Následovala poslední a neméně zdlouhavá fáze - tři pracovnice pošty koukaly do počítače a vymýšleli jak vyplněný formulář přepsat do počítače. Po asi 15 minutách se jim to podařilo a zdá se, že onen formulář na dobírku vůbec potřeba nebyl :-).

Jediné štěstí je, že slečna za přepážkou byla celkem příjemná, takže jsem z pošty neodcházel tak znechucen jako obvykle. A ano mohl jsem použít DHL, PPL nebo něco jiného, ale ty co jsem zkusil už nebyli schopní převzít zásilku v pátek a já v sobotu ráno odlétal do Japonska.