Michal Čihař - Radosti s OpenCard

Radosti s OpenCard

Jak už jsem tu popisoval , za nemalého úsilí se mi podařilo pořídit tramvajenku na OpenCard. Tušil jsem, že spolehlivost dosavadního papírového řešení je nedostižná (kolikrát se vám stalo, že by nešel papírový kupón přečíst?), ale zážitky z dvou týdnů používání OpenCard předčily má očekávání.

Protože bydlím na okraji Prahy, kam jezdí příměstské linky (3xx), mám tu úžasnou možnost otestovat spolehlivost čteček na OpenCard v každodenním provozu - při nástupu člověk musí ukázat platnou jízdenku. Zhýčkaný jinými místy, kde RFID používám, jsem začal nejjednodušším způsobem - peněženku, ve které je několik RFID karet, dám ke čtečce a předpokládám, že ta bude natolik inteligentní, že se domluví s tou správnou kartou. Bohužel to jí očividně dělá problémy a po několika chybách při čtení jsem donucen kartu stejně vyndat. U samostatné karty už je pravděpodobnost úspěchu o něco vyšší, ale zatím se stejně pohybuje někde kolem 50% - na první pokus málokdy uspějete. Nakonec to mnohokrát končí mávnutím ruky řidiče, a vy můžete vesele nastoupit, aniž by veděl jestli na OpenCard něco nahraného je, nebo není.

Dnes mě ovšem dorazila kontrola revizorem v metru. Naštěstí jsem měl cestu dlouhou a kontrola probíhala za jízdy, takže mi nevadil jeho desetiminutový boj s tímto zázrakem techniky. Aspoň měli případní černí pasažéři dost času se přesunout z jeho dosahu :-). Ale pěkně po pořádku - po té co mu dávám kartu, loví z brašny čtečku, přikládá kartu a v zápětí cosi zamumlá. Z tašky vytáhne jakousi svojí kartu a přikládá jí ke čtečce. Pak mnohokrát karty prohazuje a zjevně se pořád nemůže přiblížit ke kýženému výsledku. Nakonec se mě zeptá co tam mám nahráno za kupón, po odpovědi že mám měsíční prohlásil, že je to v pořádku a vrací mi kartu. S omluvou, že to ještě nefunguje úplně dokonale odešel a slečny sedící naproti mě už neudržely záchvat smíchu...

New Comment

You can not add new comments to old blog posts.