Michal Čihař - Blog Archives

Inspirován dnešní anketou a neustálými problémy při překladu phpMyAdmina (jeden příklad za všechny) jsem se rozhodl pro tento zápis.

Nebylo by užitečné vytvořit databázi překladů, aby se termíny překládaly všude stejně a tak jak to je teď, že si každý překladatel vymyslí vlastní překlad?

Nejde mi o vytvoření kompletního slovníku, spíš jen překlady počítačových termínů, které žádný ustálený překlad nemají. Třeba by se touto cestou podařilo trochu ustálit terminologii, která se dnes liší program od programu (v horším případě i v rámci programu).

Jestli už něco takového existuje, tak jsem to naprosto nezaregistroval a nebyl schopný vygooglovat.

Při instalaci počítače v nové práci jsem se rozhodl že už se konečně přestanu trápit s tím, jak rozdělit disk, protože mi výsledek stejně nikdy nevyhovoval a někde místo přebývalo, jinde zase chybělo. Instalátor Debianu 3.1 podporuje LVM2 bez problémů, tak proč nevyužít možností, které LVM2 nabízí? Instalace byla snadná a když nastala potřeba zvětšit root filesystém, začal jsem hledat jak vlastně na to :-).

Ukázalo se, že je to vskutku triviální operace:

 #
 
  lvextend -L+5G disk0/root
 
 Extending logical volume root to 12.00 GB
  Logical volume root successfully resized
#
 
  xfs_growfs /
 
 meta-data=/                      isize=256    agcount=8, agsize=229376 blks
         =                       sectsz=512
data     =                       bsize=4096   blocks=1835008, imaxpct=25
         =                       sunit=0      swidth=0 blks, unwritten=1
naming   =version 2              bsize=4096
log      =internal               bsize=4096   blocks=2560, version=1
         =                       sectsz=512   sunit=0 blks
realtime =none                   extsz=65536  blocks=0, rtextents=0
data blocks changed from 1835008 to 3145728

Nevím jak jinak si vysvětlit uživatele, který cosi instaluje a ani neví co a když něco nechce, tak ho nenapadne, že by to mohl odinstalovat , jiného, který tvrdí nesmysly o balíčkách , dalšího, který doporučuje přidat instalační zdroj , i když je jasné, že ten člověk to od někud musel nainstalovat. Ne vůbec mě tahle diskuze nenaštvala :-).

Konečně jsem rozběhal OpenVPN pro připojení do domácí sítě. Jak na to se můžete dočíst v tomto zápise…

Postup je vcelku triviální (pokud nechceme nic víc, než jen propojit dva počítače):

1. Mít v kernelu podporu pro TUN device
2. Vygenerovat klíč pomocí openvpn --genkey --secret static.key , ten přenést na obě strany spoje
3. Vytvořit konfiguraci pro server:

      dev tun
   ifconfig 192.168.3.1 192.168.3.10
   secret static.key
     

4. Nastavit klienta:

      remote domaci.server.cz
   dev tun
   ifconfig 192.168.3.10 192.168.3.1
   secret static.key
   route 192.168.1.0 255.255.255.0
     

5. Vytvořit na obou koncích ve firewallu díru (1194/udp)
6. Spustit OpenVPN

Při troše štěstí to bude fungovat hned, jinak se (jako já) budete trápit s nastavením firewallu, aby všechny pakety dorazily tak kam mají.

Čerpáno z dokumentace OpenVPN .

Po pár dnech offline jsem se vrátil k počítači a nějak nevím z jakého konce mám tu záplavu mailů začít probírat (promazávat :-)). Možná by nebylo od věci přestat odebírat nějaké konference nebo nasadit nějakého robota, který automaticky pozná již nahlášené chyby k mým programům, ale to už je moc velká utopie. Takže se omlouvám jestli jsem tu nepřilil napalm do nějakého flame o Gentoo, ale není v mých silách pročítat starší diskuze :-).

Joey Hess pěkně shrnul RC chyby v Sargovi, je to docela zajímavé počtení :-).

No když jsem v tom informování, tak ještě dodám: 245287352 řádek kódu, 1058059 zdrojových souborů, 8638 zdrojových balíčků, to celé je podle modelu COCOMO teoreticky 91240 člověko-let práce, takže by na tom 2220 vývojářů dělalo 41 let a stálo by to 211012300000 dolarů. Není statistika úžasná věc? :-)

Další díl kontroverzního seriálu o mých zkušenostech s Gentoo. Tentokrát dojde i na některá pozitiva, tak mě snad tolik nezaflamujete.

Disclaimer : Toto je čistě subjektivní hodnocení.

Náročnost instalace a „naučení se“ Linuxu

Často šířený názor, že instalací Gentoo se člověk cosi naučí. Nainstalovat systém IMHO zvládne cvičená opice, je to jen o opisování příkazů z handbooku. Proč by tato činnost měla vést ke zvýšení jeho vědomostí nechápu.

Nastavitelnost systému

Hlavní výhoda Gentoo, prostě se mi balíček zkompiluje s tím co používám. Jiné distribuce to mohou obcházet několika binárními balíčky, jako třeba Vim na Debianu .

Barvičky

Používání barviček ve výstupu má něco do sebe, i když chvílemi mi připadá, že už toho je moc.

Důležité informace po nainstalování balíčku

Spousta ebuildů se snaží cosi říci adminovi na konci instalace. Třeba jak nainstalovat bash-completion, nebo podobné informace. Při emergování více ebuildů tato informace zmizí někde v nenávratnu a nevím jak jí získat znovu. (Tohle je doufám jen mojí leností.)

bash-completion

Připadá mi lépe vyladěná než v Debianu (obzvláště pro distribuční nástroje). Je to dobré zpříjemnění práce.

Aktuálnost aplikací

Vychvalovaná to vlastnost Gentoo a nepřipadá mi to o nic lepší než v Debianu. Stejně jsem u některých věcí musel sáhnout po masked verzích, což je obdoba experimentalu.

Horká novinka - rozdělené KDE

Nedávno Gentoo přišlo s horkou novinkou - rozdělení KDE na jednotlivé aplikace. To má u source based distribuce za následek, že pokud chci celé KDE, tak je to pomalejší. Překvapivě Debian má takto rozdělené balíčky už mnoho let (starší záznamy než z konce roku 2001 jsem nenašel, ale tam už to bylo).

Tím prozatím končím, pokračování někdy příště :-).

Tak mi thingwath dnešním blogem připomněl, že je na čase se podělit o další zážitky z (pravda dost sporadického) používání Gentoo.

Hned na začátku nezbývá než konstatovat, že nejsem nijak nadšen. Distribuce, svými příznivci obvykle do nebes vychvalovaná, mě ničím nenadchla.

Kromě věcí, které jsem zmínil už při instalaci se samozřejmě objevily další problémy.

GTK 1

Přes údajnou konfigurovatelnost distibuce pomocí USE flagů je poměrně velký problém nastavit vše tak abych nepoužíval GTK 1. Polovina ebuildů si pod flagem gtk představuje podporu libovolného gtk a druhá polovina GTK 1. Řešením je samozřejmě přidání problematických balíčků do package.use. Přes toto řešení mi emerge neustále cpe GTK 1, což se ale dá úžasně obejít .

Rychlost

Další věc je neuvěřitelná pomalost jakéhokoliv vyhledávání. Asi jsem moc zmslaný dvojicí dlocate a apt-cache, která mi dá výsledky téměř okamžitě, ale to možná je jenom neznalostí správných aplikací (esearch je rozumně rychlý, na soubory jsem nic nenašel).

Bordel v /etc

Při zkoušení jsem nainstaloval samozřejmě víc věcí než používám, ale po jejich odinstalování po nich zůstane nastavení v /etc. Zlaté remove/purge v Debianu.

TUI

Chybí mi nějaké pěkné konzolové TUI ve stylu aptitude. Ještě že existuje asi 50 Qt frontendů...

FHS

Ne že bych tenhle standard nějak miloval, ale /usr/portage by IMHO mělo být ve /var/lib/portage.

Závislosti

Řešit po upgradu závislosti bastlem jménem revdep-rebuild mi připadá fakt podivné. Něměl by toto řešil balíčkovací systém?

etc-update

Nechápu proč mi to pořád vnucuje k úpravě konfiguráky na které jsem ani nešáhnul. To snad může udělat sám...

Tak to by pro dnešek stačilo, pokračování někdy jindy a třeba se dostane i na nějaké pozitivní věci :-).

Proč pořád ještě existují weby, na které se bez www nedá dostat? To je opravdu takový problém to nastavit? Proč bych měl zadávat zbytečné www? Proč adresa bez www má otevřený jediný port http na kterém pořadavky zahazuje?

cinemacity.cz vs. www.cinemacity.cz

Během oběda jsem v restauraci vyslechl rozhovor dvou podnikatelů ve stavebnictví (nedalo se to neposlouchat, jedině pokud bych si dal na uši sluchátka). Nejdřív probírali konkrétní zakázku, jakou omítku použít a tak. Pak debata přešla na nějaké zakázky a ve vzduchu najednou lítaly milióny. Pak jeden zmínil, že jiného kolegu potkal v Letňanech, když si tam nechával vypalovat nějaký grafický programy. Ti pánové nevypadali na to, že by neměli peníze, tak proč musí krást porušovat autorská práva?